Dneska sem byl konfrontován s problémem jak vložit do AutoCADu naskenovaný podpis. Abych vám ušetřil případné sakrování (a konec konců, i sobě, až na tuhle zkušenost zapomenu a budu to někdy potřebovat), tak sem sepíšu (ve výsledku celkem snadný) postup jak to udělat. Na práci je využito (krom AutoCADu) jen opensourcových nástrojů.

1. Naskenujte si podpis. Čím větší, tím lepší. Tak aby výsledné rozlišení oříznutého podpisu bylo alespoň 500×500px. V nastavení skeneru by to mělo být asi označené jako „dokument ve stupních šedé“ což bývá 300DPI a to nám stačí.
2. Uložený obrázek ořízněte na minimální velikost např. pomocí Paint.net nebo pro profíky windowsovým Malováním ;)
3. Oříznutý obrázek (nejlépe jako JPG s minimální kompresí) nahrajte na VectorMagic. K stažení výsledku potřebujete nějaký email (jako dobrý nápad se jeví narychlo založená schránka fgfgfg@seznam.cz). Zadáte ho a pak potvrdíte kliknutím na odkaz v mailu (disposable mail z mailinatoru bohužel nefunguje)
4. Stahnete si výsledek ve formátu SVG. (pokud víte jak převést EPS na WMF, tak můžete použít EPS, mě se to nepodařilo)
5. Nainstalujte IncScape a otevřete v něm stažené SVG, udělejte případné úpravy (smazání pozadí atp.). A uložte jako DXF
6. Otevřete soubor DXF. Je třeba spojit bloky, protože jsou jako jednotlivé čáry. Další kroky proveďte pouze v případě, že se vám nepodaří vytvořit/vložit blok (jako mně). Je to něco v rámci oné černé magie o které jsem mluvil na začátku. Prostě to najednou nefunguje a vy nevíte proč :P
7. Když máte sjednocené čáry, tak uložte celý soubor jako DWG (čím nižší verze tím IMO líp).
8. Zavřete DXF, otevřete vytvořené DWG a postupujte běžně jako kdybyste dělali BLOK. (Vytvořit blok, vybrat referenční bod, měřítko, uložit) a HOTOVO :)

nebo

$prt = explode(‚.‘, ‚194.108.129.194‘);

$ip = 16777216*$prt[0] + 65536*$prt[1] + 256*$prt[2] + $prt[3];

1. Do konvičky si připravím kus koláče o velikosti asi 5Kč mince a tlustý asi tak centimetr.
2. Uvařím horkou vodu.
3. Uvařenou hrokou vodou zaliju puerh. Stačí trochu, jen aby se celý ponořil. Počkám asi tak 3s a hned sliji někam pryč. Díky tomu se z čaje smyje prach a jemné nečistoty, které občas zakalí první nálev. Navíc se s prvním „spařením“ vylije i většina malých lístků, které by jinak protekly sítkem do nálevu.
4. Zbytek vody nechám v otevřené konvici odstát asi tak na 70–80°C.
5. Ochlazenou vodou zaliju první nálev – asi jen do půlky konvičky (odpovídá asi 0,3–0,4l) a nechám relativně málo vylouhovat – tak 10–15s. Až je nálev žlutohnědý, tak sliju.  Nesmí se to přehnat jinak není dobrý. Radši míň než víc. 
6. V konvičce nesmí zůstat zbytečně žádná voda, aby se v ní lístky nelouhovaly dál. Takže slévat opravdu důkladně.
7. Když nálev dopiji, další dělám o něco teplejší vodou až k takovému pátému, který dělám horkou. a také čas postupně produlužuji. Ideálním indikátorem pro 2.-4. nálev je, že nálev je tak tmavý, že není (na první pohled) vidět na čajové lístky v konvičce.
8. U čtvrtého a pátého nálevu už bývá světlejší, takže pravidlo přestává platit a jdu na to tak nějak odhadem – louhování asi 30–50s podle nálady.

Toto množství a příprava se osvědčilo pro jednoho, max. dva čajovníky a vyjde asi tak na 2–3 šálky pro každého. Variací toho postupu je ještě menší množství čaje a méně vody a dělat si tak dva šálky.

Pro více než dva čajovníky dejtě větší množství čaje i vody a ze začátku trochu zkraťte dobu louhování – bude větší plocha čaje a tím rychlejší louhování.

Dobrou chuť.

O tom, že zvuk je dost potichu víme a pracujem na tom. Ale kvuli kvalitě se v tomhle screencastu nedá dát o moc víc nahlas. Takže příště.

Kdo není na Facebooku, jako by nebyl

1) Pro prezentování použijte Stránky, ne Skupiny

2) Nepoužívejte svou Stránku jen  jako lepší RSS čtečku 

3) Dejte odkaz na svůj web do popisu skupiny

4) Vytvořte své Stránce hezkou adresu

All Pages created after May 31, 2009 or that had less than 1,000 fans on that day are eligible to claim usernames if they have more than 25 fans.

5) Méně je někdy více

6) Získejte fanoušky

7) Staňte se sami fanouškem

Nejlepší software je takový, jaký sami používáte

8) Buďte originální

9) Pozor, abyste to nepřehnali

Týýýý vole, to byl víkend, sem se zkalil jak prase! :))

Unspecified error (0×80004005)

žádná větší konkretizace, než že se jedná o chybu při spouštění fast-cgi modulu php vás už nečeká. Dlouho jsem hledal v čem vůbec problém vězí a jaké je jeho řešení, nakonec jsem příčinu našel a to ve standardních limitech FastCGI.

IIS7 obsahuje jeden drobný, nepěkná věc – totiž modulům hlídá maximální čas vykonávání, ale hlídá ho i ve chvíli, kdy teprve přicházejí request data. A protože většina uživatelů není schopná odesílat soubory rychlostí páteřní linky, překročí časový limit a php je násilně ukončeno ještě dříve, než se spustí vykonávání vašeho skriptu.

Řešením je úprava konfigurace IIS a nastavení časových limitů ručně – to bohužel nelze provést přes grafické rozhraní, ale modifikací konfiguračního XML souboru:

c:\windows\sys­tem32\inetsrv\con­fig\applicati­onHost.config

(budete potřebovat administrátorská práva, takže ve Windows Vista / 2008 je třeba editor spustit jako správce)

tam naleznete řádek:

<application fullPath=„C:\PHP5\p­hp-cgi.exe“ />

nebo jemu velmi podobný a upravíte jej na následující:

<application fullPath=„C:\PHP5\p­hp-cgi.exe“ requestTimeou­t=„3600“ />

tím nastavíte limit na zpracování požadavku na jednu hodinu. Teď už stačí jen restartovat IIS, aby se nová nastavení načetla.

Pokud potřebujete nastavit i čas běhu skriptu, případně zvýšit frontu požadavků na jednu instanci php, je tu přo vás rozšířené nastavení:

<application fullPath=„C:\PHP5\p­hp-cgi.exe“ activityTimeou­t=„3600“ requestTimeou­t=„3600“ instanceMaxRe­quests=„10000“>                 <environmentVa­riables>                     <environmentVa­riable name=„PHP_FCGI­_MAX_REQUESTS“ value=„10000“ />                 </environmentVa­riables>             </application> jen je třeba nezapomenout maximální počet požadavků sdělit i PHP pomocí oné environment variable.

Proti přístupu z jiných zemí je chráněn je pouze oficiální web, aktualizace programu už fungují odkudkoli, není proto třeba používat nějakou proxy či jiný krkolomný postup.

• http://www.zive.cz/…default.aspx
• http://myego.cz/…ny-antivirus
• http://www.lupa.cz/…tials-uspel/

Po chvíli googlení jsem zjistil, že s tímto problémem nejsem sám. Ukázalo se, že zmíněných 32MB je velikost cache disku, ke které mám tímto přímý přístup. To je sice fajn, ale já chci svých 700GB dat ! :D Nebudu vás dále napínat a řeknu, že řešení existuje. A není ani tak moc složité. Nepříjemnou zprávou je, že se jedná o problém, který se stává občas, náhodně a na Windows systémech- tzn. dá wse čekat, že se s tím setkáte znovu :)

Předem upozorňuji, že neručím za to, že postup bude funkční. Ani za to, že nepřijdete o data. Ale ve valné většině případů by to mělo být úspěšné. 

Problém je v tom, že v disku se nějak poskáče firmware a hlásí všude (i do BIOSu) jen 32MB. Nějaké špatné nastavení LBA. Řešením je ES Tool od Samsungu. Problém je, že pokud si stahnete CD verzi ESTool, tak nefunguje. Vypálené CD naběhne, ale vyskočí jakýsi error „out of memory“ a ESTool se nespustí. Řešením je vytvořit si bootovací disketu nebo USB klíčenku. A nakopírovat na ní stažené exečko ESTool.exe (na webu SAMSUNGU je to ta FDD verze).

• vytvořit něco čím nabootujete do DOSu (viz výše)
• na tento vytvořený disk přikopírovat ESTool.exe (fdd verzi) z výše zmíněného odkazu
• vypnout PC
• odpojit jakékoli jiné disky v PC, kromě toho poškozeného - pro jistotu
• restartovat PC a nabootovat z USB
  • unovějších desek stačí během POST (první obrazovka po špuštění PC) zmáčknout F12
  • pokud to nefunguje dá se nastavit v BIOSu které zařízení bude první bootovat (Advanced > Boot Order nebo tak nějak)
  • pokud je disk nefunkční, v CD-ROM nemáte CD a je připojená USB klíčenka, tak je velká šance, že to bude fungovat samo od sebe
• až se objeví příkazový řádek (c:\> nebo jiné písmeno), tak napíšete estool.exe a stisknete Enter
• po chvíli (trpělivost…) se objeví modrá obrazovka, kde proběhne autodetekce disků… následně by se mělo objevi 0: a za tím nějaké informace o vašem disku
• Najedete šipkami na ten záznam a enter
• V sekci INFORAMTION byste měli vidět Current Size 31 MB (LBA: 65134) Native Size 953869 MB (LBA: 1953525168)
• Esc se vrátíte zpět a v sekci SET MAX ADDRESS zvolíte Recover Native Size
  • POZOR! musíte použít tl. Recover Native Size protože pokud použijete tl. Process, tak přijdete o data
• Po projití tímto procesem by měl být disk opět v pořádku a neměli byste přijít o žádná data. V mém případě se objevil disk v průzkumníku včetně všech partition a souborů.

English version available here (I mirror it just in case it won't work anymore): http://forums.whirlpool.net.au/…-replies.cfm?…

First Problem: Can't convert Dynamic Drive back to Basic

• Installed Samsung HD103UJ terabyte drive
• Windows (XP SP3) wanted to make it a Dynamic Drive and I said OK.
• Bad move! Poor performance, like treacle when copying files
• I tried to repartition but discovered Dynamic doesn't support them 
• I tried to convert back to Basic using Windows tools and also EASEUS Partition Manager but without success

Solution

1. Use gParted Live CD to wipe, repartition and reformat as NTFS
2. Problem solved. I chose two 480GB partitions as XP seems faster that way
3. Tell everyone „whenever Windows wants a Dynamic drive, SAY NO“

Second Problem: HD103UJ partition disappears, drive only 32MB It had been working well, connected to an old Sil3114 SATA controller. I filled it with my stuff and retired the old drive as a backup. But next day for unknown reason, after reboot the new partitions vanished. Fortunately it wasn't the system drive so I could still boot.

I tried messing with BIOS settings, reflashed Sil3114 and motherboard BIOS, reinstalled Sil3114 driver etc, all to no avail.

Solution

1. Download Samsung's ES Tool. I burned the ISO image [1.86MB] onto CD.
2. Boot and run. ES Tool detected my Sil3114 card and HD103UJ no problem.
3. Under INFORMATION menu option the problem became evident:

Current Size 31 MB (LBA: 65134) Native Size 953869 MB (LBA: 1953525168)

4. Under „SET MAX ADDRESS“ menu option choose „Recover Native Size“. NB. Don't use „LBA MODE | Process“ because that option needs to wipe your data.

5. Reboot. Drive reappears in all its 931.51GB of glory. Data is restored! :)

Fatal error: Call to undefined method Memcache::addSer­ver()

Pokud je odpověď ano, mám pro vás jednoduchý postup po nápravu.

Chyba je v tom, že nový ZF je závislý na nejnovějším buildu php_memcache.dll, ten ale není přiložen v distribuci Zend Serveru pro Windows. Stačí si tedy stáhnou non-thread safe verzi pecl knihoven pro Windows ze stánek php:

http://museum.php.net/…ts-Win32.zip

A přepsat DLL knihovnu v adresáři:

c:\Program Files\Zend\Zen­dServer\lib\phpex­t\

Voila! Aplikace běží!

Pocit neslavný, když vezmu v úvahu, že bych dopadl stejně i kdybych se místo měsíce učení válel. Ale co už. Hlavně, že je to doma. Samotné státnice byli celkem fajn. Taková příjemná rozmluva s někým kdo je špička v oboru. Navíc dokonce rozumí tomu, co sem udělal ;)

Bakalářku jsem obhájil celkem bravurně (dobře, že se neukázaly chyby, které tam eště furt jsou). Tu a tam sem se sice zadrhával. Ale bylo to spíš o tom, že sem se chtěl hlídat, abych nepoužíval „sloupečky“ ale „atributy relace“ atp. prostě používání cizích termitů :P A páč tu a tam mi nepřišli na mysl, tak sem se dobře zašmodrchal.

V odborné rozpravě mě stihly tři otázky:

• pole
• kalkulační vzorce
• vzorec teorie obnovy a demontážní věk

Pole byla opravdu poetická :)

• „Tak co je pole?“
• „{sice bych řekl, že třeba tady konkrétně v PHP – bavíme se tak abstraktně nad BP – je to hashový seznam, ale to říct nemůžu} Pole je strukturovaný datový typ. Navíc je generický, takže při vytváření můžeme definovat jakého bude typu. “
• „Tak si představte, že máte nějaké statické pole, tak a teď co s ním můžete dělat“
• „{OMFG? Co po mě jako chce?} No, tak můžeme do něj něco uložit, něco z něj načíst a tak…“
• „No, tak konkrétně…“
• „Konkrétně? {WTF?} No, konkrétně třeba, když bysme se na pole podívali jako na datovou strukturu zásobníku nebo fronty…“
• „Ne, řekněte mi, jak konkrétně byste tam něco vložil…“
• „{WTF? o.O} No, tak když chci někam do toho pole zapsat, tak to udělám pomocí indexu.“
• „No, vidíte…“
• „{OMFG TIRED}“
• „Tak a co dál?“
• „No tak dál se to pole dá třídit a filtrovat. Na to třídění je několik algoritmů, třeba…“
• „No a jakou jinou strukturu byste mohl použít? Kromě pole…“
• „Třeba spojový seznam. Ale na něj bych mohl použít leda tak bubble sort, protože jinak bych ten seznam musel oindexovat a to by to pak rovnou mohlo být pole, že ano … “
• "No a co by bylo lepší "
• „No, tak já bych si pro třídění vybral pole :) {To sem zvědav, jestli je to to co chce slyšet}“

… atd.

Kalkulační vzorce:

• „Takže teď ste tady udělal nějaký program a chcete ho prodat univerzitě“
• „No tak proč ne… {LOL}“ (pro ty co neví – s BP se odevzdává podepsané prohlášení ve stylu „vzdávám se všech svých práv na nakládání s touto prací a pokud jí budu chtít komerčně využít, tak škole zaplatím náklady na její vytvořený (?), až do jejich skutečné výše. “)
• „{LOL}“
• „No, tak jak byste si spočítal tu cenu za kterou ho prodat?“
• „No tak materiál bych neměl… protože je to software, že… Takže bych započítal svůj čas a nějaké další náklady…telefon internet a tak…“

…

A na vzorci SHO nebylo nic zajímavého.

Při diskuzi nad BP mě dostal dotaz pana Ing. Štullera (odborník na databáze z AVČR). Ne, že by se zeptal třeba na to, jestli tam mám pořešenou referenční integirtu nebo tak něco. Ne.

• „Poslyšte, já tady vidím nějaké Administrátoři. Jak vy to tam máte vyřešené?“
• „{?! – nechápavý výraz} No, oni se tam musí přihlásti, než to mohou upravovat. “
• „No, to ano, ale tak né každý je administrátor. “
• „{Teď mi došlo, že mu jde u různé uživatelské role} No, ano na to tam je ACL. Ale teď je tam jen admin a superadmin. Ostatní se dají přidat.“
• „A co když tam bdue někdo s omezenými právy?“
• „No, tak se tam přidá…“
• „OK“
• „Mě by se tam ještě líbilo, kdyby bylo rovnou vybrané to vyhledáváací pole, abych mohl rovnou začít psát…“
• „No to by šlo přes JS. Už teĎ se tam používá knihovna jQuery. Šlo by to snadno. Bylo by to tak na tři, čtyři řádky. Ale nevím, jestli je tady teď na to prostor, abych to psal, tak rychlé to zas nebude :)“
• „{LOL}“

Toliko vtipných příhod z natáčení. Státnice dotvářel klasický kolorit zkoušených „Voe, já vim úpný hovno, fakt jestli se mě zeptá na to a to tak sem v prdeli“ před vstupem a „ty kráso, taková haluz, sem měl štěstí jak sviňa…“ po tom, když vylezli :) Nakonec to z mé skupiny šesti lidí dali všichni. Tři lidi na jedna. Úspěšné.

Vlastně je to první „životní zkouška“ ze které něco mám. Z maturity mám nepotřebný cár papíru, ale teď mám aspoň ty dvě písmenka a tečku :D A možná ještě diplom bude vypadat hezky. Doufám. Chci si ho někde vystavit :)