MongoDB je výborná a rychlá dokumentová databáze, která nalezne využití především tam kde pracujete s velkým množstvím dat. Její instalace a konfigurace na Windows ale může přinést mnohým pěkný bolehlav a tak jsem se rozhodl sepsat jednoduchý tutorial, který vás provede celým procesem tak, že během několika minut budete mít vše připraveno.

Stažení a instalace

http://www.mongodb.org/…CS/Downloads

dbpath = c:\data\db\
bind_ip = 127.0.0.1
auth = true

Cestu dbpath můžeme nasměrovat prakticky kam potřebujeme, jen je nutné zajistit, aby do adresáře mohl proces mongod zapisovat.

Následuje instalace služby do systému, tu provedeme příkazem (samozřejmě s admin právy):

„c:\Program Files\MongoDB\bin\mon­god.exe“ -f „c:\Program Files\MongoDB\mon­go.cfg“ −−install

POZOR! Je nutné použít plnou cestu k souboru mongod.exe, jinak se nám služba nenainstaluje správně a musíme upravit cestu k souboru v registrech!

Pokud cesta ke konfiguraci obsahuje mezery, stejně se úpravám registru nevyhneme. Je třeba přidat uvozovky do hodnoty „ImagePath“ v klíči: HKEY_LOCAL_MAC­HINE\SYSTEM\Cu­rrentControlSet\ser­vices\MongoDB­. Např:

c:\Program Files\MongoDB\bin\mon­god.exe -f c:\Program Files\MongoDB\mon­go.cfg −−service
▼
c:\Program Files\MongoDB\bin\mon­god.exe -f „c:\Program Files\MongoDB\mon­go.cfg“ −−service

Konfigurace zabezpečení

C:\>mongo
MongoDB shell version: 1.4.1
url: test
connecting to: test
type „exit“ to exit
type „help“ for help
> use admin
switched to db admin
> db.addUser(„ad­min“, „tajneheslo“)
{
    „_id“ : ObjectId(„4bd974d­c1e5400000000568a“),
    „user“ : „admin“,
    „readOnly“ : false,
    „pwd“ : „931b12885e27­ec2b9441030a4bf8ec62“
} 

Nyní máme vytvořeného uživatele admin. Aby zabezpečení začalo fungovat je třeba změnit konfiguraci z „noauth = true“ na „auth = true“ a restartovat službu. Další uživatele pak můžeme přidávat následujícím způsobem:

use admin
db.auth(„admin“, „tajneheslo“)
use blog
db.addUser(„petr“, „123456“)
db.addUser(„guest“, „guestpassword“, true) 

Tím vytvoříme uživatele petr a guest (práva jen pro čtení) pro databázi blog. Tím jsme nainstalovali MongoDB pro běžné použítí a zbývá už se jen připojit z jednoho z podporovaných jazyků: http://www.mongodb.org/…DOCS/Drivers

Vložíme si obsah pomocí Reference > Obsah. Výsldek vidíte na obrázku. Jenže coto?! Ono nám to vložilo nadpis navíc! To přece nechceme! Opět pomoc je snadná. Vytvoříme nový styl Nadpis 1 bez číslování a u něj číslování vypneme. Pak stačí aktualizovat tabulku (je třeba vybrat „Aktualizovat celou tabulku“ nejen čísla řádků).

Jenže co když nějaký nadpis nebo část textu nechceme mít v číslování? Snadná pomoc. Vytvoříme pro něj nový styl (založený na odpovídajícím stylu – např. nadpis 1 pro velký nadpis který nechceme mít v obsahu) a nastavíme mu ve Formát> Odstavec > první záložka > Úroveň osnovy hodnotu „základní text“ (nebo tak nějak nevím jak je base text česky :D).Tím nám vypadne z osnovy a obsahu a přitom si stále bude mít vlastnosti nadpisu – např. začíná na nové stránce, nebo svázání s následujícím…

Předem se omlouvám všem, kterým bude dělat problém anglický Word. Testuju tady Word 2010 Beta a žádný jiný nemám. Na většinu práce mi stačí Google Docs.

Pravidlo první – Jakýkoli zásah do dokumentu je zlo

Pravidlo druhé – všechny změny jen do stylů

Nastavujeme nadpisy kapitol

Na panelu stylů klepněte na styl Nadpis 1 pravým myšítkem a vyberte Změnit. Na obrazovce úpravy stylu můžete udělat úpravy jako např. zvětšit odsazení, zapnout číslování, podle chuti. Co nás ale bude hlavně zajímat je tl. Formát > Odstavec. Po rozkliknutí na druhé stránce najdete možnosti úpravy chování odstavce. Pro Nadpis 1 nás zajímá „Vložit konec stránky před“. Takže ho zaškrtneme a uložíme.

A tady je výsledný vzhled.

Formátujeme podkapitoly

Vlezte do úpravy stylu Nadpis 2 (analogicky jako u Nadpis 1) do Formátu odstavce. Na druhé záložce jsou další zatřžítka, která jsme nevyužili a teď přijdou k duhu… Jedná se o „Svázat s následujícím“, které zajistí, že nadpis nikdy nezustane na samostatné stránce (první obrázek a druhý s delším textem). A „svázat řádky“, aby se nám nestalo, že se u víceřádkového nadpisu zalomí přes stránku a jeden řádek bude na jedné a druhý na druhé stránce (třetí obrázek).

Nastavujeme číslování

To vám ušetří práci. Pokud např. u úvodu číslování nechcete, tak jen založte nový styl a u něj číslování vypněte (Upravit > Formát > Číslování).

Pravidlo první – Nekoukejte na to jak to vypadá

Pravidlo druhé – Používete styly, které máte připravené

Pravidlo třetí – Číslování a odrážky

Pravidločtvrté -  Vyjímky z pravidla :)

Jak vytvořit nový styl

1. Přidání nového stylu – to nás zajímá
2. Inspektor – umožňuje zjistit, jestli jsou v textu odchylky od nastaveného stylu
3. Manažer stylů – umožňuje spravovat styly, které používáte. Není zatím potřeba.

Po vytvoření stylu NEZAPOMENTĚ ten styl také použít na všechny části dokumentu, kam patří.

Dneska sem byl konfrontován s problémem jak vložit do AutoCADu naskenovaný podpis. Abych vám ušetřil případné sakrování (a konec konců, i sobě, až na tuhle zkušenost zapomenu a budu to někdy potřebovat), tak sem sepíšu (ve výsledku celkem snadný) postup jak to udělat. Na práci je využito (krom AutoCADu) jen opensourcových nástrojů.

1. Naskenujte si podpis. Čím větší, tím lepší. Tak aby výsledné rozlišení oříznutého podpisu bylo alespoň 500×500px. V nastavení skeneru by to mělo být asi označené jako „dokument ve stupních šedé“ což bývá 300DPI a to nám stačí.
2. Uložený obrázek ořízněte na minimální velikost např. pomocí Paint.net nebo pro profíky windowsovým Malováním ;)
3. Oříznutý obrázek (nejlépe jako JPG s minimální kompresí) nahrajte na VectorMagic. K stažení výsledku potřebujete nějaký email (jako dobrý nápad se jeví narychlo založená schránka fgfgfg@seznam.cz). Zadáte ho a pak potvrdíte kliknutím na odkaz v mailu (disposable mail z mailinatoru bohužel nefunguje)
4. Stahnete si výsledek ve formátu SVG. (pokud víte jak převést EPS na WMF, tak můžete použít EPS, mě se to nepodařilo)
5. Nainstalujte IncScape a otevřete v něm stažené SVG, udělejte případné úpravy (smazání pozadí atp.). A uložte jako DXF
6. Otevřete soubor DXF. Je třeba spojit bloky, protože jsou jako jednotlivé čáry. Další kroky proveďte pouze v případě, že se vám nepodaří vytvořit/vložit blok (jako mně). Je to něco v rámci oné černé magie o které jsem mluvil na začátku. Prostě to najednou nefunguje a vy nevíte proč :P
7. Když máte sjednocené čáry, tak uložte celý soubor jako DWG (čím nižší verze tím IMO líp).
8. Zavřete DXF, otevřete vytvořené DWG a postupujte běžně jako kdybyste dělali BLOK. (Vytvořit blok, vybrat referenční bod, měřítko, uložit) a HOTOVO :)

Unspecified error (0×80004005)

žádná větší konkretizace, než že se jedná o chybu při spouštění fast-cgi modulu php vás už nečeká. Dlouho jsem hledal v čem vůbec problém vězí a jaké je jeho řešení, nakonec jsem příčinu našel a to ve standardních limitech FastCGI.

IIS7 obsahuje jeden drobný, nepěkná věc – totiž modulům hlídá maximální čas vykonávání, ale hlídá ho i ve chvíli, kdy teprve přicházejí request data. A protože většina uživatelů není schopná odesílat soubory rychlostí páteřní linky, překročí časový limit a php je násilně ukončeno ještě dříve, než se spustí vykonávání vašeho skriptu.

Řešením je úprava konfigurace IIS a nastavení časových limitů ručně – to bohužel nelze provést přes grafické rozhraní, ale modifikací konfiguračního XML souboru:

c:\windows\sys­tem32\inetsrv\con­fig\applicati­onHost.config

(budete potřebovat administrátorská práva, takže ve Windows Vista / 2008 je třeba editor spustit jako správce)

tam naleznete řádek:

<application fullPath=„C:\PHP5\p­hp-cgi.exe“ />

nebo jemu velmi podobný a upravíte jej na následující:

<application fullPath=„C:\PHP5\p­hp-cgi.exe“ requestTimeou­t=„3600“ />

tím nastavíte limit na zpracování požadavku na jednu hodinu. Teď už stačí jen restartovat IIS, aby se nová nastavení načetla.

Pokud potřebujete nastavit i čas běhu skriptu, případně zvýšit frontu požadavků na jednu instanci php, je tu přo vás rozšířené nastavení:

<application fullPath=„C:\PHP5\p­hp-cgi.exe“ activityTimeou­t=„3600“ requestTimeou­t=„3600“ instanceMaxRe­quests=„10000“>                 <environmentVa­riables>                     <environmentVa­riable name=„PHP_FCGI­_MAX_REQUESTS“ value=„10000“ />                 </environmentVa­riables>             </application> jen je třeba nezapomenout maximální počet požadavků sdělit i PHP pomocí oné environment variable.

Proti přístupu z jiných zemí je chráněn je pouze oficiální web, aktualizace programu už fungují odkudkoli, není proto třeba používat nějakou proxy či jiný krkolomný postup.

• http://www.zive.cz/…default.aspx
• http://myego.cz/…ny-antivirus
• http://www.lupa.cz/…tials-uspel/

Fatal error: Call to undefined method Memcache::addSer­ver()

Pokud je odpověď ano, mám pro vás jednoduchý postup po nápravu.

Chyba je v tom, že nový ZF je závislý na nejnovějším buildu php_memcache.dll, ten ale není přiložen v distribuci Zend Serveru pro Windows. Stačí si tedy stáhnou non-thread safe verzi pecl knihoven pro Windows ze stánek php:

http://museum.php.net/…ts-Win32.zip

A přepsat DLL knihovnu v adresáři:

c:\Program Files\Zend\Zen­dServer\lib\phpex­t\

Voila! Aplikace běží!

Obecně doporučuji sledovat videa a články na Microsoft NechNetu, dozvíte se spoustu zajímavých informací…

Ve Vistách lze spustit soubor s elevated-rights několika způsoby:

1. RMB > Spustit jako správce
2. Ctrl + Shift + Enter
3. “Spouštět jako administrátor” v nastavení aplikace
4. správcovský příkazový řádek
5. spuštění z jiné “elevated” aplikace
6. úpravy v registrech a další “nepřenositelné” úpravy

Problém spouštění elevated notepadu je v tom, že se musíte prokousat adresáři až k hosts. Takže využijeme toho, že pokud něco spustíme z elevated aplikace, tak to má také elevated práva. Uděláme si jednoduchý BAŤák.

notepad C:\Windows\System32\drivers\etc\hosts

A ten poté budeme spouštět přes CTRL+ALT+ENTER nebo přes RMB > Spustit jako správce. Otevře se notepad s otevřenými hosts, ve kterém upravíme co je třeba a v klidu uložíme. Bez hledání cesty.