Jak si uvařit PuErh z koláče pro jednoho čajovníka

Leden 16th, 2010

Wiki říká:

Pu-er, pu-erh, pchu-er jsou zpravidla označení pro čínský čaj pěstovaný v čínské provincii Jün-nan, zpracovává se užitím dodatečné fermentace černého čaje. Občas se také může jednat o název způsobu zpracování čajových lístků dodatečnou fermentací. Například čaj typu puerh ze zeleného čaje. Puerh je i název jednoho druhu čajového keře, který se mimo jiné vyznačuje dlouhými listy. Puerh se též jmenuje okresní město v provincii Jün-nan, kde se zpracovává čaj a podle které je pravděpodobně čaj pojmenován. Přestože některé prameny uvádějí Pu-erh jako černý čaj není to příliš přesné označení.
A teď k věci. Vaření pu-erhu je samo o sobě dost velká magie, i když je sypaný, natožpak, když je koláč. Pokusím se tedy sepsat jednoduchý návod, jak si užít perfektní puerh s chutnými nálevy třeba na 5 zalití.Zákla­dem je nezalévat počáteční nálevy horkou vodou. Obyčejně začnu takto:
  1. Do konvičky si připravím kus koláče o velikosti asi 5Kč mince a tlustý asi tak centimetr.
  2. Uvařím horkou vodu.
  3. Uvařenou hrokou vodou zaliju puerh. Stačí trochu, jen aby se celý ponořil. Počkám asi tak 3s a hned sliji někam pryč. Díky tomu se z čaje smyje prach a jemné nečistoty, které občas zakalí první nálev. Navíc se s prvním „spařením“ vylije i většina malých lístků, které by jinak protekly sítkem do nálevu.
  4. Zbytek vody nechám v otevřené konvici odstát asi tak na 70–80°C.
  5. Ochlazenou vodou zaliju první nálev – asi jen do půlky konvičky (odpovídá asi 0,3–0,4l) a nechám relativně málo vylouhovat – tak 10–15s. Až je nálev žlutohnědý, tak sliju.  Nesmí se to přehnat jinak není dobrý. Radši míň než víc. 
  6. V konvičce nesmí zůstat zbytečně žádná voda, aby se v ní lístky nelouhovaly dál. Takže slévat opravdu důkladně.
  7. Když nálev dopiji, další dělám o něco teplejší vodou až k takovému pátému, který dělám horkou. a také čas postupně produlužuji. Ideálním indikátorem pro 2.-4. nálev je, že nálev je tak tmavý, že není (na první pohled) vidět na čajové lístky v konvičce.
  8. U čtvrtého a pátého nálevu už bývá světlejší, takže pravidlo přestává platit a jdu na to tak nějak odhadem – louhování asi 30–50s podle nálady.
Výsledkem je voňavý první nálev lehké chuti a zlatavé barvy, který je ideální „na rozjezd“. Druhý nálev bývá nejsilnější, hnědý až černý, hutné chuti ideální „na nakopnutí“. Třetí bývá stále velmi silný, ne nepodobný slabší kávě. Čtvrtý by se dal srovnat s prvním, ale chuť je těžší, vůně stále zůstává. Páty je „dojezdový“ – barva se vrací více ze zlatohnědé a chuť se vytrácí a vůně polevuje.

Toto množství a příprava se osvědčilo pro jednoho, max. dva čajovníky a vyjde asi tak na 2–3 šálky pro každého. Variací toho postupu je ještě menší množství čaje a méně vody a dělat si tak dva šálky.

Pro více než dva čajovníky dejtě větší množství čaje i vody a ze začátku trochu zkraťte dobu louhování – bude větší plocha čaje a tím rychlejší louhování.

Dobrou chuť.

Posted in Čaje | del.icio.us | Top Of Page |

Vložty komentář